Meet the Crew: Michal Slušný

Jak jsi se dostal do Footshopu?

Kdysi jsem si na Instagram kreslil obrázky tenisek a právě skrz Instagram jsem se dostal do kontaktu s Kovem (Peter Kováč, stálice Footshopu, pozn. red.). A právě na Instagramu mě Kovo oslovil, jestli bych nakreslil tenisky na nějaký tehdejší adidas event. Pak uběhl asi rok a opět jsme se s Footshopem spojili, abych vytvořil balíček hracích karet s teniskovou tematikou. Tenkrát to bylo za nějaký barter, což mi vyhovovalo, protože tenisky jsem měl rád. Pak byla další pauza a najednou mi Kovo napsal, že hledají grafika. Tak jsem šel na pohovor, kde mě přijímal Marky, se kterým tu od té doby sedím už pět let. 

Takže to celé zařídil Kovo?

Přesně tak. Ani nevím, jak mě tehdy našel. Ale nějak jsme se začali sledovat, chvilku jsme si psali, udělali nějaké plakáty a zbytek už je historie.

Teniskám ses tedy věnoval už před Footshopem. Jak dlouho?

Nebylo to zas tak dlouho, ale tenisky mě bavily. Věnoval jsem se hlavně těm svým obrázkům tenisek, kterých jsem od té doby nakreslil asi 600. 

Vzpomeneš si na svůj první den ve Footshopu?

Byl jsem z toho trochu vyjevenej, najednou jsem potkal Adama Báču, kterého jsem znal z YouTube, Tomshe a další Footshop legendy. Trochu jsem se styděl, a tak jsem se spíš rozkoukával, než abych se s někým vyloženě bavil nebo šel na oběd.

Co vlastně ve Footshopu děláš?

Začínal jsem jenom s pomocí úprav rozměrů na bannery, ořezy a podobně, ale dneska je toho už víc a dělám i celé kampaně. Je to zkrátka celý grafický balíček, včetně webu, bannerů, příspěvků a tak podobně.

Za těch pět let jsi toho udělal už opravdu hodně, jaký svůj grafický výstup sis nejvíc oblíbil?

Řekl bych, že to bude naše první spolupráce s KangaROOS. Tehdy jsme k tomu dělali speciální krabici, piny, pytlíčky, mapu a další věci. Ta mapa byla super, kreslili jsme tam spoustu podniků, pražských památek a celkově jsme si na tomhle projektu ukázali, že věci podobného formátu zvládneme. Byl to takový zlom. Ale musím říct, že tady je v podstatě všechno zajímavé, od vendorských projektů až po naše vlastní.

Jaký máš nejoblíbenější zážitek z tvých pěti let ve Footshopu?

Nejlepší event byl asi znovu release tenisek s KangaROOS. Všechno perfektně vyšlo, včetně počasí. Celkově mám hrozně rád naše eventy. Z těch novějších to byla třeba aktivace spolupráce se Seanem Wotherspoonem nebo loňská výstava v Mánesu. Zkrátka, když někam přijdou lidi a vidí a oceňují věci, o kterých víš, že jsi je dělal, tak je to fakt super pocit. 

To můžu jedině potvrdit. Ty se ale nevěnuješ jenom Footshopu. Co ještě děláš?

Když to porovnám s Footshopem, tak to není nic extrémně zajímavého. Dělám na zakázku webové stránky, grafiky nebo loga pro různé zákazníky. Mám několik stálých klientů a vedle toho nějaké jednorázovky, ale fyzicky do kanceláře jezdím jenom do Footshopu. Dřív jsem i kódoval, ale teď řeším hlavně tu grafickou stránku.

Jak vypadá tvůj den po tom, co ve Footshopu zaklapneš počítač?

Většinou navazuju další prací. Nejdřív mě čeká hodinová cesta domů do Loun a pak se věnuju tomu, co je zrovna potřeba. A pak je tam samozřejmě bazén, kam se mi už delší dobu daří chodit skoro každý den. 

Právě plavat jsem tě teď vídal hodně často…

Já jsem od malička sportoval. Hrál jsem fotbal 25 let, a když jsem skončil, tak jsem najednou nevěděl, jak naložit s časem. Tak mi to zůstalo a v podstatě chodím do bazénu pořád.

Kam jsi se s fotbalem dostal?

Bylo to takové poloprofesionální, takže nějaké peníze z toho občas byly, ale člověk musel pořád pracovat. Když jsme byli mladší, tak jsme samozřejmě všichni chtěli do první ligy, ale to se povedlo asi jen třem klukům z nás. Celkově jsem vystřídal Teplice, Louny a Most.

Asi jsi musel hodně dojíždět…

Kvůli fotbalu jsem se do Mostu tehdy dokonce přestěhoval. Odbyl jsem si poslední ročník základky a pak jsem tam kopal přes střední až do vysoké.

Jaké to bylo v Mostě?

Úplně jinej svět. Zvlášť proti Lounům, což je malé město, odkud jsem. Je to od sebe jen kousek, ale že jsem někde jinde, jsem poznal už při prvním příjezdu. 

Dneska ještě chodíš v Lounech na Fotbal?

Občas v létě zajdu na klobásku a rád se podívám. Ale upřímně mi to už tolik nechybí, spíš než běhat ve vedrech si půjdu zaplavat.

Co je nejlepší na životě v Lounech?

Je tam klid. Dřív jsem chtěl do Prahy, ale s postupem času si tamního života vážím pořád víc. A zároveň je to cenově úplně někde jinde.

Zpátky ke grafice – mění se nějak obecný pohled na grafiku a jaké jsou aktuální trendy?

Vždycky se to mění, jako všechno. Buď se to mění s člověkem samotným, kdy se jeho vývoj nějak odráží v jeho stylu, ale zároveň to jde dopředu i s technologiemi. Dřív se to nehýbalo, dnes se to hýbe. Zároveň je pořád populárnější 3D a také roste vliv virtuální reality, která to všechno do základu mění. 

Kde hledáš inspiraci?

Klasika – Instagram, Behance a podobě. Nemám vyloženě nějaký vzor, spíš když natrefím na něco, co se mi líbí, tak si od toho autora prohlédnu další kousky. Co se týče třeba inspirace v přístupu k samotnému řemeslu, tak mě dost oslovuje Daniel Arsham.

Koukal jsem, že jsi začal dělat nějaké nové 3D projektíky. O co jde?

To je jen taková zábava, kterou jsem si vymyslel během Vánoc. Grafice se totiž nějakým způsobem věnuju pořád, je to pro mě takový relax a pak z toho občas vzniknou takovéhle mini série. 

Máš se svým grafickým působením nějaký cíl, kam by ses chtěl dostat?

Upřímně, ani ne. Pro mě je Footshop dreamjob. Děláme super projekty s globálními značkami, spoustu vlastních věcí a nevidím moc něco, co by mohlo být lepší. Z Footshopu odejít nechci. Mám tady tým, kamarády a jít úplně někam jinam, kde budou mít lidi jiné zájmy, to pro mě není. 

A co kdyby tě oslovily ty globální značky samotné?

Možná bych to zvažoval, ale furt bych chtěl zůstat ve Footshopu. Zároveň si říkám, proč tam jít, když ty tenisky mě baví a všechny je mám tady. Navíc od různých značek, takže je super, že nejsem upsaný jedinému brandu.

Kolik máš párů tenisek?

Nevím přesně, asi něco přes 60.

Jaký byl nejlepší pár, který jsi pořídil ve Footshopu?

Když pominu naše vlastní kolaba, která tam patří o to víc, když jsme se na jejich vývoji podíleli, tak asi adidas 4D ve spolupráci s Danielem Arshamem. 

Co bys doporučil začínajícím grafikům?

Základ je naučit se ty programy, ve kterých to chceš dělat – a to je běh na dlouhou trať. A hlavně se toho nebát a zkoušet. Hledat inspiraci je fajn, ale když nezačneš, tak se ti to nikdy nepovede. Taky je důležitý mít štěstí na lidi.

Je dneska nutností grafika mít grafickou školu?

Není. Já mám třeba průmyslovku. Ta škola tě směřuje jedním konkrétním směrem, ale tu rozmanitost musí najít každý sám. Škola tě seznámí s řadou technologií a procesů, ale tu reálnou práci a zásadní zkušenosti tam nezažiješ. 

Zakončíme to trochu filozoficky. Co je v práci grafika důležitější, technická forma, nebo myšlenka?

Řekl bych, že tak 60 % je ten nápad a myšlenka a zbytek je ta forma. Protože je super mít nápad, ale bez těch skills ho zkrátka nezrealizuješ. Osobně si při pohledu na práce jiných autorů všímám jako první nápadu, takže to je asi důležitější.