Art Space: Petr Gruber

Footshop Art Space #2 @ Na Příkopě

Dalším z řady zajímavých umělců, které představujeme v naší prodejně Na Příkopě, je Petr Gruber. Malíř, který zachycuje zdánlivě jednoduché přírodní momenty a hledá v nich hloubku skrze barvy.

Kde nejčastěji a nejradši hledáš tvůrčí inspiraci?

V přírodě. Nejčastěji ji hledám podle vzpomínek, maluju zpaměti. Místa, na která vzpomínám jsou většinou lokality v přírodě, někde v lesích. Jsou to vzpomínky na místa, kde jsem byl a většinou je dobře znám. Inspiraci z nich čerpám zpětně, protože kolikrát ji nemám přímo na místě. Ale popravdě inspirace chodí spíše ke mně než já za ní. 

Co zažíváš při tvorbě obrazů? Můžeš popsat svoje vnitřní pocity?

Na začátku mám představu, vizi. Musím zažít to místo, které se mi v inspiraci vybavilo. Když maluju třeba kámen v kompozici, tak musím cítit ten kámen v tom smyslu, že ho vidím před sebou. Nebo cítím vzduch, co je v lese. Musím se vnitřně dostat na to místo, prožívat ten obraz. 

U nás ve Footshopu prezentuješ sérii tří obrazů, akvarelů. Můžeš o sérii říct něco víc? 

Jsou to tři akvarely které zobrazují průhledy skrz stromy, například z Vysočiny nebo Šumavy. Jde na nich především o zachycení atmosféry, kterou jsem na těch místech cítil, o zachycení momentů, které mě zaujaly. Jsou ale také imaginace, které se na konkrétní místo nevážou. Proto mě zajímala především barva a práce s ní. Například na jednom z obrazů je světlo, které prochází skrze stromy. Což bylo zajímavé co do techniky, jelikož právě díky malbě akvarelem jsem musel místo vynechat a následně malovat stromy v několika vrstvách na několik plánů, Abych tím vrstvením vymodeloval prostor. 

Je akvarel tvoje nejoblíbenější technika?

Ano, akvarel je jedna z mých oblíbených technik, stejně tak jako olej. Díky akvarelu jsem schopný se nejlépe vyjádřit v momentě, kdy chci pracovat s tvary a barvou. Když maluju olej, tak vycházím z techniky akvarelu.

Jak u tebe vzniká obraz?

Obraz u mě vzniká většinou docela dlouho, spíše technicky. Maluju ho ve vrstvách, třeba i na několikrát. Zároveň sleduju rozmalovaný obraz v procesu. Tím, že ho tvořím z hlavy, ne podle fotky, tak obraz potřebuju tzv. vysedět. Vrátím se k práci na něm třeba po měsíci. Než jsem s obrazem spokojený, v průběhu ho několikrát přetírám, protože se snažím vystihnout přesný okamžik atmosféry, kterou chci zachytit. To znamená trefit se do té správné barvy.

Prozradíš nám nějaký silný zážitek spojený s uměním?

Na Benátském bienále v izraleském pavilonu jsem měl možnost navštívit potemnělou instalaci, kde hlavní roli představoval zvuk a celková atmosféra. Přestože to nebyly obrazy, bylo mi to nějakým způsobem blízké a zanechalo ve mně silný zážitek.

Jak tě výtvarno dokázalo posunout jako člověka? Hledáš v něm hodnoty pro sebe sama?

Díky umění si uvědomuju, co chci od života. Tím, jak maluju a získávám inspiraci, jezdím do přírody, do hor, zjišťuju, že spoustu věcí nepotřebuju a malování mě naplňuje. Je to pro mě ideální stav, kdy se můžu realizovat.