Poslední díl našeho ročního seriálu One day of my life vychází právě teď! Byla to jízda! A s kým jiným celou sérii zakončit, než jedním z nejprogresivnějších českých rapperů z nové generace jménem Renne Dang. Chcete vidět, jak žije, v čem si vozí zadek a kde nahrává svoje tracky? Ano? Tak jste na správném místě.

Moc díky, že sis našel čas na focení a pozval mě k sobě domů! Kde bydlíš, s kým a co tě sem přivedlo? A prozradíš, kde jsi strávil dětství a kolikátý byt obýváš v Praze?

Já díky za super fotky. Bydlím v Nuslích se svou ženou a fenkou Aurou. V Praze jsem od svých 18 let. Nejdřív to bylo kvůli škole, postupně kvůli kariéře, ale primárně kvůli tomu, že to tu mám rád. Vyrostl jsem ve východních Čechách, kousek od Orlických hor, konkrétně v Rychnově nad Kněžnou, kam se hrozně rád vracím, když mám volno.

Platina za tvojí sólo desku THÁI. Co znamená název desky? Kdy a jak ses dostal k muzice? Byl to tvůj sen už v dětství dělat muziku a rapovat?

Deska nese název podle mého vietnamského jména THÁI, které mi vybral můj děda. THAN + HÁI = THÁI. Je to zkomolenina jeho jména a jména mého otce. Začal jsem psát svoje první texty někdy kolem 12–13 let. Svůj první mixtape jsem vydal, když mi bylo asi 14 let a od té doby pořád tvořím a miluju hudbu. Průběžně si v životě stanovuju různý cíle a sny, který si plním, takže vlastně jo. Můj sen byl tvořit, dělat muziku, rapovat, hrát shows a přesně to i teď dělám.

Ty jsi snad jeden z nejdelších ambasadorů Footshopu, viď? Jak dlouho to s Footshop pečeš? Co ty a boty? Jsou tvojí vášní a považuješ se za sběratele? Preferuješ nějakou značku a co je za shoes na téhle fotce?

Přesně tak. Ze všech aktuálních tváří Footshopu jsem tam asi nejdelší dobu. Tenhle rok nabíháme, myslím, na 9 let spolupráce. Na fotce je silueta Chuck Taylor All Star Lugged, která byla vyrobena v kolaboraci značek Converse a A-COLD-WALL*. Mám je rád. Jsou hrozně atypický a byla to láska na první pohled. Nepovažuju se za sběratele, ale když se mi nějaký tenisky zalíbí, tak je prostě musím mít. Nepreferuju nic konkrétního, v mojí skříni najdeš různorodý boty pro různorodý životní příležitosti. V poslední době ani nesleduju hype ohledně sneakers.

Mňam, to vypadá geniálně! Rád vaříš? Co umíš za tři majstrštyky a přihodíš do placu tři tvoje nejoblíbenější restaurace?

Haha, to jsem se zrovna překonal kvůli focení, a ještě jsem maso zapomněl sundat z grilu, takže sorry za to, že je na fotce tak připálený. Umím to i líp. Budeš se muset stavit i jindy. Na fotce je tradiční vietnamské jídlo: Bún chả. Grilovaný vepřový bůček. Dodělal jsem k tomu i pár smažených závitků, aby to nebylo v kompozici tak suchý. Vaření mě baví, ale točím prakticky jenom pár jídel, který umím a nový moc nezkouším. Často si dělám třeba lososa na másle, různý steaky s rýží nebo těstoviny. Venku mám nejraději vietnamskou kuchyni a ta je nejlepší v Sapě, ale moc hezký interiér ve vietnamském stylu a v centru je třeba Old Hanoi na Andělu. Pak určitě doporučuju karaage a ramen u mých kámošů na Žižkově v Taiko. Občas pak třeba nějaký burger nebo pizza v Amici.

Co ty a knihy? Jsi velký čtenář a co bys doporučil, aby se nikdo nenechal ujít?

Velký čtenář rozhodně nejsem. Hodně se do toho nutím, ale snažím se přečíst alespoň jednu za měsíc až dva. Mám takový systém, že střídám beletrii za naučnou nebo rozvojovou, ale málo co z nich dočtu. Začne mi pak vadit třeba autorova forma projevu nebo pořád opakující se ty stejný pseudo-moudrosti. V beletrii mám rád sci-fi a temnější věci. Nadchla mě série Metro, ale taky to asi není pro každýho. Netroufnu si někomu něco doporučit. Často čtu jenom proto, abych líp usínal.

Tak co vidíme všechno tady? Hodně mě zaujal ten banánový svícen…

Přehrávač Soundmaster. Dárek k mým 25. narozeninám od rodiny. Pouštím si na něm občas vinyly, ale není to žádná audiofilní záležitost, spíš doplněk v interiéru. Na něm hodiny Ikea x Daniel Arsham a banánový svícen. To je i pro mě novinka. Trochu mě to doma poprvé šokovalo, ale hledám si k němu vztah. Haha. Zatím se nemůžu rozhodnout, jestli se mi líbí nebo ne. Jeden z mnoha uměleckých výtvorů mojí ženy.

Zátiší v kuchyni v popředí s Absolut skleničkou. Máš rád vodku?

Kytky jsou život a ovocná mísa jsou základ. Krom toho mám rád teda i vodku. Sklenička je vyrobena k příležitosti vydání mého alba THÁI přímo z Absolut lahve a edice Recycled. Byl to dárek právě od Absolutky, se kterou to táhnu už několik let a podporují mě v tvorbě.

Visí ti doma pár moc pěkných obrazů! Od koho jsou a jsi sběratel artu?

Máme doma dvakrát Dávida Kurňavku. Nejsem sběratel, ale rád se obklopuju uměním a hezkými věcmi. Koupím si rád desku, hezké oblečení, zkouknu kvalitní film, zajdu na koncert nebo třeba na výstavu do galerie. Čas od času mě zaujme nějaký art, který bych chtěl mít doma, ale na většinu z toho, co se mi líbí nemám zatím bohužel budget. Do budoucna bych rád utrácel peníze v tomhle směru.

Pojeďme popojet k tobě do studia! A hezky stylově tvojí károu. Co to je za model?

Audi A7 3.0, 235kw z roku 2016.

Hodně přísný světlo! A zajímavá barva, co to je za odstín?

V techničáku píšou hnědá. Nejdřív se mi vůbec nelíbila, ale teď bych nechtěl jinou.

Kolik jsi s audinou nalítal kilometrů? A kde jsi s ní byl nejdál?

Něco přes dvacet tisíc. Nejdál asi Chorvatsko minulý rok.

Máš nějaký dream cars nebo je tohle splněný sen? Co ty a auta vlastně, baví tě nebo to je pro tebe prostě příjemný dopravní prostředek?

Tohle byl jeden ze splněných snů, ale mám i další. Model Audi A7 se mi vždycky líbil. Já se autům hodně dlouho vyhýbal, a i přes to, že mám řidičák od 18 let, tak je tohle moje první auto a jsme spolu rok. Do tý doby jsem necejtil, že bych auto tady v Praze potřeboval. Na koncerty jsem se nechal vozit mým kámošem / DJem Lerykem a všude jinde, kam jsem potřeboval mi stačilo MHD nebo Uber.

Během covidu se ale hodně věcí změnilo, já začal častěji jezdit domů do Rychnova, přibyla Aura, furt jsem něco potřeboval převážet a já cejtil, že už je čas. I přes to, že v autech hledám praktičnost, tak mě musí hlavně bavit. Zároveň si tím trochu léčím komplex. Jsem z prostších poměrů. My jsme doma auto nikdy neměli a vyrůstal jsem bez otce, takže tyhle motorový věci jsou mi cizí a hledám si k nim cesty jen a pouze sám. Píchnutý kolo si vyměním, ale na vše ostatní volám radši kámošovi do servisu.

Co posloucháš v káře nejvíc za muziku? Svojí, abys to slyšel v malém uzavřeném prostoru? A jako Nr.1 rádio máš naladěný co?

Poslouchám všechno, co vychází, a hlavně podle nálady a s kým jedu. Z auta hrajou tvrdý rapový bangery, ale i poslechový indie alternativky a podcasty. Svoje věci si tam taky referenčně pouštím, ale hlavně v procesech finalizace skladeb, abych mohl napsat poznámky na mix a master. Když se mi náhodou naladí rádio, tak je to Spin.

A jsme tu tebe ve studiu! Kde ho máš a jak tě tu baví?

Jsme ve sklepních prostorech socialistické administrativní budovy v pražských Vršovicích. Mám to kousek. S příchodem karantény před dvěma lety jsem se sem přesunul, zrekonstruoval a neměnil bych. Žádná fancy luxury 5 star záležitost to sice není, ale cítím se tu skvěle. Cítím i z lidí, kteří se sem za mnou staví, že se jim odtud nechce, takže to je pro mě znamení, že to tu má dobrej vibe a to je všechno, co tady potřebuju.

Parádní květina! Tvoje práce?

To není tak úplně květina. Spíš mech. Moje práce maximálně tím, že jsem to koupil a dovezl. Každopádně shodou okolností jsem na tohle narazil cestou z Footshopu, když jsem si tam vyzvedával objednávku. Říkal jsem si, že to bude super sem do studia, protože tady není denní světlo a vody to taky moc nepotřebuje, takže to tu může takhle krásně přežívat bez velkých starostí.

Co tu máš za majk? A věděl bys, co všechno jsi na tenhle mikrofon už nahrál?

Zrovna jsi mě zastihl v době, kdy se koukám po nějakém novém, ale jedná se o Bluebird SL. Celkem klasika, žádnej high-end, ale hrozně se mi líbí, jak s ním zní můj hlas. Nahrávám na něj od roku 2019, takže vše, co od té doby vyšlo pod mým jménem, tak šlo přes tuhle membránu.

Nekecej, ty tady máš Forbes? Jak se ti to sem dostalo? A ten case je co?

No jasně. Krásnej vintage kousek, ne? Výherní automat jsem podědil z bývalého Blakkwood studia od Lucase. Neměl ho kam dát, tak jsem se ho ujal. Musíme se mu ale podívat na zoubek, nějak zlobí a nechce se zapnout. Vedle toho je opět custom dárek od Absolutky. Tentokrát jako rekvizita na THÁI tour. Jedná se o svítící case na kytaru, který sice není na kytaru, ale za to skrývá otvory na uchycení mikrofonu, CD a samozřejmě vodky. Pěkná osobní záležitost.

Co ty a hudební nástroje? Je jasný, že jsi mistrem svého hlasu, ale umíš na něco hrát? Nebo bys chtěl?

Neumím na nic hrát. Dokonce neumím ani noty. Divný, co? Tak nějak ty věci asi slyším a dělám je tak, jak je cítím. Mám své hudební producenty, kteří pro mě skládají a hodně věcí tvoříme právě tady společně. Potkáváme se tu často.

Jednu dobu jsem si říkal, že by bylo fajn umět na něco hrát, ale zatím jsem se k tomu nějak nedostal, přijde mi, že moje role v hudbě je asi někde jinde. I tak mi to ale nebrání absolutně v ničem, sehnal jsem si svoji vlastní kapelu, se kterou hrajeme live některé zastávky tour a festivaly. Ta hraje za mě to, co bych hrát chtěl, kdybych na něco hrát uměl. Ha! Zařídil jsem se.

Moc díky za tvůj čas a teď už tě nechám v klidu pracovat. Máš nějaký plány teď hudební v nejbližší době? V listopadu ti vyšlo zatím poslední sólo album DANG, ale na jaký další počiny se můžou tvoji fans těšit teď?

Dík, žes mě přišel cvaknout. Aktuálně dokončuji pár singlů, které obohatí album DANG ve formě deluxe verze. Ta následně vyjde digitálně a fyzicky jen na limitovaném double LP. K celém albu teď pojedeme turné po ČR + křest desky v Praze. Plánuji několik videoklipů a v hlavě mám už i další nové tracky. Nic konkrétnějšího nechci slibovat, ale pořád něco dělám a posouvám se. Konstantní svědomitá práce a tvorba je můj cíl. Lets goooo!

Latest posts by Dereck Hard (see all)

Dereck Hard je fotograf a art director z Prahy, který se věnuje především volné tvorbě jako jsou autorské konecptuální pop-art série a originální publikace. Za jeho práce posbíral celou řadu prestižních ocenění včetně výhry na Czech Press Photo. Jeho fotografie je zaměřená také na street/urban culture, do které spadá i autorská rubrika One Day Of My Life, která vychází pravidelně na Footshop blogu.