Tomáš Třeštík: Na tvůrčí krize nemám čas

Jak jste se dostal k focení? Chtěl jste vždy být fotografem?

Vlastně dost pozdě, na gymplu jsem s focením opatrně začal, ale pořádně se rozfotil až na v nultém ročníku na FAMU.

Co považujete za svůj největší úspěch v oblasti fotografie? A naopak: na co vůbec pyšný nejste?

Úspěch? Asi to, že mě focení i po dvaceti letech strašně baví a lidi furt baví se mnou spolupracovat. Pár focení se asi nepovedlo, snažím se z toho poučit, ale zbytečně se tím netrápit.

Měl jste někdy tvůrčí krizi? A pokud ano, co Vás z ní dostalo?

Mám občas různý propady, to je asi normální. Vysloveně krizi jsem zatím naštěstí nezažil. Fotografie je dost pestrej a širokej obor, od focení reklam si člověk může odpočinout třeba u focení portrétů, alespoň já to tak mám. Navíc se snažím žít i jinýma věcma, napsal jsem knihu, co vyjde v únoru, učím na Akademii Michael, to mě baví dost, sbírám plno kravinek, koukám na filmy, na tvůrčí krize nemám moc čas.

Co Vás na fotkách obecně irituje? Existuje něco, co Vás trefí do očí a nemůžete vystát?

Nic mě nenapadá. Ať si každý fotí co chce a jak chce, pokud mě na to nenutí dívat se a obdivovat to, je mi to jedno. Občas jsem unavenej z množství fotek ve veřejném prostoru, ale to můžu těžko někomu vyčítat, když k tomu sám dost přispívám. Jo už vím, štve mě, když někdo postne dvě stejný fotky, jednu barevnou, druhou černobílou. To jsou prostě dva různý názory, fotograf by měl mít jasno, jak to myslí.

V poslední době nabírá film na popularitě. Jaký máte vztah k focení na film?

Mám k tomu rezervovanej vztah. Celou školu jsem studoval analogově, smradu ve fotokomoře jsem se načuchal až dost, zažil stresy s blbě vylonajema filmama v laborkách atd., příchod digitálu mi vyhovuje. Focení na analog je, myslím, víc o tom fetiši kolem, než o fotkách. Neříkám, že nemůžou vzniknout skvělé fotky, ale vznikají za zbytečně ztížených podmínek a vznikly by i při použití digitálního fotoaparátu. Částečně ještě chápu práci s analogovým středním a velkým formátem, ale cvakání kompakty na film mi přijde trošku pózička, sorry. I když je pár lidí, u kterých mě to vlastně baví, třeba Dom má dobrý fotky, který jsou, myslím, analogový. Ať si každej fotí čím chce, já svojí Leicu M6 prodal před rokem a Hassleblad 503cw před pěti lety a nestýská se mi.

Photo: Tomáš Třeštík

Jací jsou vaši 3 nejoblíbenější fotografové?

Tři je strašně málo. Fotkou žiju, dost o tom přemýšlím, mám plno knížek, který si rád prohlížím, neumím vybrat tři fotografy. Z Čechů mám rád Bohdana Holomíčka, Antonína Kratochvíla, Báru Prášilovou, Josefa Koudelku, Milana Jaroše, Radka Kalhouse, Radku Leitmeritz, Václava Jiráska, Alžbětu Jungrovou a plno dalších..

Ze světových – Peterea Lindbergha, Antona Corbijna, Platona, Helmuta Newtona, Richarda Avedona, Terryho Richardsona a plno dalších…

Které 3 filmy by podle Vás měl každý vidět a proč?

Zvětšenina – naprostý základ pro každého fotografa.

Blade Runner – skvěle ponurá atmosféra.

Drive – hezky se na to kouká…

Jakou roli ve vašem životě hraje oblečení a tenisky?

Je to taková moje guilty pleasure. Žiju v prostředí, kde se to dost řeší, přemýšlím o tom, ale nejsem na to nijak extra pyšnej. Sneakers culture je zajímavá sonda do světa a mysli lidí.

Photo: Tomáš Třeštík

Nejoblíbenější model bot?

Zase – neumím vybrat jednu siluetu. Jsem dost stará škola. Od Nike asi Air Max 90, 95 i 97 Air Max 1. Líběj se mi Air Jordan 1, ale nerad je nosím, hodně mě teď bavě AJ 5. Od adidasu Pharell HU NMD, Ultra BOOSTy. Celá ta nová vlna mě dost minula, chunky a dads shoes jdou mimo mě… Na jaře a na podzim na nějakou dobu odložím tenisky a rád chodím v okopanejch Iron Rangerech od Red Wing.

Co byste poradil mladým kreativním lidem, kteří se chtějí v budoucnu profesionálně věnovat fotografii?

Aby žili zajímavé životy a měli tak co fotit. Je dobrý přemýšlet o světě kolem sebe, bejt zvědavej. Téma je často důležitější, než to, jak ho člověk zpracuje.

Photo: Tomáš Třeštík