One day of my life: Ondrash

Moc děkuji za pozvání do vašeho útulného domu vedle lesa! Ondřeji, odkud jsi původem a kde jsi tam bydlel? No a kde a s kým konkrétně bydlíš teď?

Mi casa es su casa, my jsme vždy rádi za milou návštěvu. Jsem původně z Přerova, když to někomu řeknu, objeví se jim většinou ve tváři takový až lítostivý pohled :-). Ale já to tam mám rád a rád se domů vracím, speciálně do Beňova, kde jsem vyrůstal po víkendech u babičky. Byl jsem kluk z malého bytu, sídliště ve sdíleném pokoji s bratrem. Takže příležitost odjet na venkov a jezdit na pionýru po polních cestách jsem vždy rád uvítal. Nějakých 9 let jsem žil a tvořil ve Znojmě. Nyní jsme zakotvili na kraji Prahy, u brdských lesů a Berounky.

Tahle fotka trochu napovídá, že inklinuješ k ovoci a zelenině. Vím o tobě, že jsi vegetarián. Jak dlouho a jaké pohnutky tě k tomuhle sympatickému kroku vedly?

Ano, od 14 let jsem maso nejedl, takže to už je dlouho. Přesněji přes 23 let. Někdy v tomhle věku jsem byl aktivní kolem skupin OHZ (ochrany hospodářských zvířat, nesehnuti apod.). Určitě to začalo zájmem o práva zvířat a vlivem komunity kolem mě. Přerov svého času byl Mekka straight edge a hardcore. Ale čirá radost ze všech těch chutí a zdravějšího způsobu stravování přišla později.

A ty sám vaříš? Máš nějaké oblíbené recepty? Tohle jste vařili ty s tvou drahou polovičkou a tvým uměleckým kolegou a kamarádem Radimem. Byla to mňamka! Takže tě baví asijská kuchyně?

Já jsem kuchař z nás ten nejslabší, ale pokud je možnost a vyžádají si to okolnosti, tak rád pro sebe a nejbližší navařím. Mohu asi o sobě i říct, že umím pár jídel jako veg paellu, různé guacamole a polévky. Nicméně u nás vaří většinou žena a střídá se s Radimem. BTW, Radim je totální bůh, takové zapálení se jen tak nevidí, na jeho jídla se všichni těšíme a zrovna tyhle závitky, jako mnohá jiná jídla nás naučil připravovat on! <3

Co ty a boty? Jaké máš rád a co při výběru preferuješ? Tyhle konkrétně jsou váš signature model, viď?

Okej, tohle by mohlo být na dýl, jsem s botama utrhnutý a víceméně mám doma stop stav na nákupy. Design obuvi jsem studoval i na FMK ve Zlíně a chvilku jsem externě dělal i designera u Bati. Co se týká tenisek na fotce, jde o naší limitku Ondrash x Kave 2020, bylo jen 300 párů ve třech verzích a jako každý rok se po nich zaprášilo. Už třetím rokem tyhle limitky vydáváme s Evou Klabalovou pod její značkou KAVE. Letos chystáme nové i s Radimem a dropneme to ven snad již brzy! Už ladíme detaily jako tkaničky a balení. Co se tyká KAVE, mrkněte na to. Pohodlné a částečně recyklované tenisky ze Zlína!

Máte doma krásnou knihovnu! Jaké máš rád knihy? A dokážeš nám říct svého favorita na poli beletrie? Vím, že tvoje báječná žena dělá pohádky pro děti. Povíš nám k nim trošku víc?

Díky, tuhle knihovnu máme chvilku a jsme za ni šťastní. Do té předešlé se už knihy nevešly a hrozilo, že se brzy zhroutí. Navrhl jsem si ji sám, ale její realizaci má u nás tradičně na starosti Václav z eisen.cz. Jinak jsem fanoušek komiksů a pravidelně si nosím z výstav nějaké krásné art knihy nebo autorské monografie umělců, kteří mě ovlivnili.

Kdybych byl nucen vypíchnout jen tři, které bych nikomu nepůjčil, tak to bude O. Kulhánek od Evy Petrové, Zapomenutý svět Zdeňka Buriana, komiksy Království tvé – Alex Ross a Pixy – Max Andersson. To jsou už 4 viď, tři nevyberu, sorry.

Jinak moje žena Terezka je ilustrátorka na mateřské a její ilustrace vychází pod profilem @drobnosti. Každý rok jí vyjdou 2-3 knížky a za to jsem moc rád, že i při mateřské zvládne ilustrovat a nezapomíná tak, co ji baví a co chtěla vždy dělat, že si stále plní sny, i ty pracovní. Naposledy ji vyšli Broučci od J. Karafiáta pod Albatrosem a další čekají na tisk. Jsem na ni pyšný.

V kuchyni vám doma visí tyhle super obrázky. Kdo jsou autoři a díla jakých autorů rád sbíráš?

To je tak, když se ti umění dostane pod kůži, jak pracovně, tak i v soukromí. Máme kreativní přátele a dělám si takovou sbírku našich důležitých momentů. Většinou posílám fotku, ze které autoři vycházejí, ale nekafrám jim do toho. Tady v kuchyni máme momentky od Kateřiny Kynclové, Petra Hricka, Pauliny Ebringer, Antimultivitamina, Daniela Pointa, LucyBumbpkin, Martina Jabůrka a samozřejmě od Terky. Jinak mám velkou slabost pro díla od Jana Kalába a Jana Gemrota.

K téhle fotce jsem tě dlouho přemlouval. Jaké používáš dopravní prostředky momentálně používáš na přesun z bodu A do bodu B? A máš nějaké vysněné vozidlo, veterán, no prostě cokoliv?

Momentálně je to hlavně auto, ale rád jezdím do Prahy i vlakem. Ted jsem si asi jako poslední člověk v ČR stáhl appku na Uber a jsem spokojený. Jinak kolega mě namotal na ikonickou 911, tak snad časem uvidíme. Přát si můžu co chci, ale vypadá to spíš na nějaký Multivan.

Co je tohle konkrétně za BMW? A co tě na něm baví nebo naopak nebaví?

Tohle je BMW 320d GT xDrive, baví mě komfort a jeho spolehlivost. Vytkl bych snad jen omezený úložný prostor, chce to občas hravost a šikovnost naložit kufry celé rodinky.

A tady je Radimova skvělá mašina! Jaká to je značka? A tebe baví jednostopá motorová vozidla?

Radim mě ovlivňuje, až to hezký není, ano motorka mě láká. Tohle je kafíčko Royal Enfield 650 Continental GT.

Ve spodní části domu máš tohle vymazlené tetovací studio! Betonová stěrka, krásná díla na stěnách, a hlavně až kosmicky vypadající konstrukce… Rozpovídáš se nám trochu o tvém pracovním prostředí?

Tohle by bylo na samostatný článek, ale zkusím to vzít warpem. Už léta jsem věděl, že není potřeba mít studio v centru města, aby si mě lidé našli a snil jsem o klidném prostředí, kde se klient bude cítit bezpečně a nerušeně. Kde bude prostor pro přemýšlení a zhodnocení té někdy šílené pouti za mnou, kde najdu prostor pro život i tvorbu. Mám založenou tvorbu na rozhovoru s klientem a následnou improvizační tvorbu. Klid a intimní prostředí je pro mě dnes zásadní.

Původně jsem neplánoval takové “kosmické“ studio, ale co čert nechtěl, koupil jsem dům bez základu a musel jsem je dodělávat. Z původní představy, že prostory jen opráším, vzalo za své a došlo tak k zásadním záchranným pracím. Naštěstí moji přátelé a skvělí architekti z 22:22 Martin Votřel a Tereza Bláhová mi navrhli tenhle iniciační a obřadní oltář. Je to pro mě radost tvořit na tak silném místě obklopen našim uměním. Prostor teď ale hlavně slouží jako galerie našich obrazů a místo k setkaní s našimi sběrateli.

Fascinuje mě zabudované světlo v rámech kovové konstrukce! To plní pouze okrasnou funkci nebo je to funkční osvětlení, díky kterému se ti lépe tetuje?

To byl skvělý nápad ze studia 22:22, realizace proběhla s Eisen a LightConcept. Bylo to odvážné od nás asi všech, ale povedlo se. Světla jsou samozřejmě funkční a musím je naopak ovladačem tlumit, jinak by mě to uškvařilo.

Levá nebo pravá?! Tetovací strojky… Tak co tu máme za kousky?

Tohle je reminiscence 19 let ve hře, kamaráde. Můj první tetovací strojek SPAULDING & ROGERS! A poslední zakoupený FK Irons Spektra F. Stealth, konečně bezdrátový strojek. Taky to je minulost a současnost. Ten první bych nevyměnil ani za zlaté prase, ten druhý je nepostradatelný pro dnešní práci, ale měním ho každý rok za novější. Je tichý, lehký, ergonomický a lehce čistitelný. Taky je to ale strojek bez duše, postrádá kouzlo cívkových strojků a je to takový tatarský “dildo” pro lenochy.

Tohle mě fakt velmi pobavilo! Co to je za panáka?

Tohle je Mini evil Ondrash od autorky Dity Rakouské, měl jsem velké oči, že bych si udělal nějaký stop motion videa, no nevyšlo mi to, odložím to třeba na důchod.

S Radimem děláte tyhle parádní obrazy, který ti visí na zdech ve studiu. Představíš nám trochu Radima a vaši tvorbu?

Díky. To, co tu visí, jsou vlastně zbytky, co se nedostaly na poslední výstavu a je to taková všehochuť. Radim Kašparek je můj parťák, malujeme spolu už něco přes 7 let. Potkali jsme se na sezení u mě ve znojemském studiu a zjistili navzájem o sobě, že po práci oba experimentujeme s rozlivem barev. Radim maloval s předchůdcem naší dnešní techniky. Spojili jsme se a začali vymýšlet, jak malbu dostat na plátno. Jednu věc o Radimovi: je třeba si dávat pozor, co vás napadne a neříkat ji hned před ním nahlas (s tím mám já někdy problém), protože než se otočíte, Radim už to vyrábí.

Hned vedle studia máte společný ateliér. Líbí se mi hlavní dominanta vašeho společného pracovního prostoru. Co to je?

To je multifunkční pracovní stůl, zároveň také “vana-lázeň”, ve které tvoříme plátna, je kolem dokola podsvícená diodami a speciálně nastavitelná ohledně teploty a odtoku vody.

Tady jsi v akci ty. Co tu zrovna vytváříš?

Vypínám plátno na dno lázně a zároveň odstraňuji bublinky kyslíku, jedna bublina dokáže zničit obraz na hladině. Těch věcí, co se může stát je řada, a slzy neúspěchu by naplnily tuhle vanu, kolikrát se nezadařilo a my se museli z toho jen poučit.

Vaše pracovní nástroje… Poznám pistoli od air brushe, ale co je to ostatní?

My jim většinou říkáme “pádla”, a to “véčko” je nejnovější, tomu říkáme “Transformer”. Většinou si je vyrábíme sami nebo na 3D tiskárně. Jde totiž o moment, kdy se barvy mají smíchat, a proto potřebuješ speciální nástroj. Všechno je vypozorovaný rokama vývoje a tohle je zlomek našich nástrojů a udělátek.

Tady vás můžeme vidět v akci! Neprozradíš trochu ze zákulisí vzniku vašich obrazů plných úžasných barev a roztodivných tvarů?

Tohle je na tom vlastně ta nejvíc zajímavá chvíle, je to ten okamžik “big bangu”, kdy všechno vzniká a musíš rychle reagovat a různým stylem míchání, rozlivu barev a foukání vytvořit obraz, zároveň ale taky záleží trochu na štěstí, náhodě a postavení planet. Je to už chvíle odměny a tvoření, neboť’ ji předchází delší příprava.

Tohle asi nebude k jídlu, že? Takže: co to je?!

Hele můžeš to klidně zkusit ochutnat, ale nedoporučoval bych to! Někdy se obraz prostě nepovede, tak to vytáhneš jak cukrovou vatu a celej proces opakuješ znova a znova. Pokud jsme ale na konci s výsledkem spokojení, tak začnem odpouštět vodu a hlídáme hladinu, aby obraz přistál, kde má a nepřilepil se na bok vany místo na plátno.

Tady se mi líbil detail, kde se suší hotová plátna. Jak dlouho celý proces vzniká? A na závěr bych ti dál rád prostor, ať pozdravíš, koho pozdravit chceš. Je-li někdo takový…

Tady je to vše o velikosti plátna a jeho vrstvení, může to být malovaní na den, ale i na měsíc. Hodně si poslední dobou hrajeme s airbrushem při podstínování objektů, to je někdy na týdny. Sušení, zalakování a napínání pláten je otázka 2-3 dnů. Obrazy si napínáme sami, ale necháváme si vyrábět pro klienty speciální kazety na přání. Pozdravení všem, které jsem potkal na mé výtvarné cestě, těm, kterým mi dali důvěru tvořit a navždy se jim vepsat snad nejen do kůže. Díky i všem co mě a Radima podpořili zakoupením našich obrazů, je radost každý den vstát a vědět že mohu tvořit. Za to moc velký dík všem sběratelům a našemu core teamu Vítkovi a Honzovi!