Jan Bendig: “Homosexualita není nemoc, je to přirozená součást života.”

Při focení lookbooku jsme s Honzou prohodili pár slov ohledně jeho úspěšné kariéry, kterou vybudoval i napříč mnohým předsudkům a zastavili jsme se i u módy, ke které má tento mladý zpěvák také blízko. Takže se pohodlně usaď a přečti si tento inspirativní rozhovor s člověkem, který je důkazem toho, že nic není nemožné. 

Máš za sebou focení, které je pro tebe trošku netradiční, jak se ti celý proces líbil?

Pro mě to byla trošičku změna, protože já jsem takovej sluníčkovej a málokdy se postavím do role takovýho bad boye, ale bavilo mě to. 

Vzpomeneš si na nějaký moment nebo zážitek, kdy ses cítil úplně úplně down a pak naopak i moment, kdy ses cítil “proud as fuck”?

Ano, párkrát jsem už o tom otevřeně mluvil v různých rozhovorech. Mám panickou ataku a mívám hrozný stavy a před zhruba čtyřmi nebo pěti lety jsem to už měl v takové míře, že jsem stál normálně u okna a říkal jsem si, že prostě skočím. Říkal jsem si, že už mě nezajímá ten život, který okolo sebe mám a fakt už to bylo takhle namále. Jenže pak mě to zatáhlo k sobě. Takovej ten pocit, že bych tady nechal rodinu a lidi, kteří mě mají rádi a lidi, co mi třeba i fandí a tak jsem je nechtěl zklamat. A tak mě to nějak zpátky zatáhlo, já jsem se nadechl a od té doby se držím a už se to nikdy nestalo. Věřím, že se to už nikdy nestane. 

A proud as fuck jsem se cítil, když jsem měl vyprodaný Fórum Karlín, když jsem tam vyjížděl tím výtahem na tom trůnu, a jak jsem viděl všechny ty lidi a v tu chvíli jsem věděl, že pro ně musím udělat dokonalou show. A povedlo se to! Lidi si to užili, já jsem si to taky užil a bylo to celkově fakt skvělý. 

Víme, že jsi velmi veselý a pozitivní člověk, zajímalo by nás, co tě dokáže fakt naštvat? Například co se týká interakcí s lidmi nebo s fanoušky?

Já mám skvělý fanoušky, který se ke mně chovají s velkou úctou a já k nim taky. Můj děda vždycky říkal: “Chovej se klidem tak jak chceš, aby chovali oni k tobě.” Dokážou mě ale naštvat kolemjedoucí řidiči, kteří jezdí bezohledně. To mě dokáže strašně naštvat, protože tolikrát se mi stalo, že jsem byl svědkem, že málem někoho přejeli, ať to byli starší lidi nebo děti. Obvykle jsou to takový ty frajeři co mají ty sportovní káry a myslí si, že jsou největší bohovéa myslí si, že vlastní celej svět a přitom jim hrozí smrt a nebo smrt někoho jinýho. 

Ty jsi jistou dobu žil i v UK, vidíš nějaké rozdíly na lidech v porovnání s Českem? Hlavně co se týká předsudků vůči přiznané homosexualitě.

Tam to bylo naprosto normální. Myslím, že tam to už dlouho nikdo neřeší a ve škole, když se vyskytl jakýkoliv problém vůči někomu, kdo byl homosexuál a byla tam třeba nějaká šikana nebo sebemenší náznak, tak to okamžitě škola řešila a nikdo si tam jen tak k někomu nedovolil žádnou šikanu nebo nějaký slova, která by toho člověka zabolela.

Neříkám, že v Česku je to všeobecně horší, ale je to určitě jiné v některých městech, kde to nebývá tak časté. Pro někoho je to takový, že se někteří rodiče bojí, že tím nakazí další lidi, že by se s tím člověk měl jít léčit a takový kecy. Přitom je to úplný nesmysl. Tohle se léčit nedá, protožehomosexualita není nemoc a člověk se tak prostě narodí.

Ale musím říct, že se situace stoprocentně zlepšuje. Já to tak pociťuju, že jsem za celou dobu, co jsem měl svůj coming out, nezažil nic negativního vůči mé osobě, že by měl někdo nějaký problém. Vlastně jednou mě kvůli tomu napadli, to je pravda, ale to byli prostě idioti, který se najdou všude možně, i v té Anglii. 

Jaké nejvíc crazy fake news jsi o sobě slyšel?

V poslední době toho moc nebylo. Jednou o mně vyšla taková fake fotka na jedný stránce, ta byla fakt dokonale udělaná. Byl jsem tam celej kompletně nahej, tak jsem ty lidi zažaloval. A spoustu lidí tomu věřilo, že jsem to opravdu já a já jsem se hrozně styděl a bylo to šílený. Pak jsem zjistil, z jaký fotky to je a díkybohu se to vysvětlilo a ta fotka byla sundaná a už ji nikde nenajdete. Takže to byl takový největší fuck up, který jsem zažil, co se týče fake news a mě.

My se ve Footshopu vedle kultury věnujeme samozřejmě i fashion, proto mě zajímá, jakou roli ve tvém životě hraje právě oblékání? Jaký k tomu máš vztah a odkud bereš inspiraci, máš třeba nějakou oblíbenou celebritu, která tě inspiruje?

Miluju módu a jsem schopný u zrcadla bývat i hodinu a půl, dokud nebudu ready, ale mám rád když člověk vypadá hezky a svěže. Myslím, že by o sebe měl každý člověk pečovat. Nechci prostě, aby mě lidi viděli nějak zničeného nebo ošuntělého, jako nějakého šupáka. 

Máš nějaký oblíbený trend nebo značku, která tě aktuálně baví? Co říkáš na aktuální trend, v rámci kterého muži nosí dámskou módu jako například sukně, crop topy a podobně?

Mám rád second handy, tam jsem jel jeden čas velký bomby a dokonce některý kousky doteďka nosím a mám rád. Mám rád starý džínový bundy, takový ty volný a ošuntělý. Jsou opotřebovaný, ale to svoje místo si určitě najdou. Nejsem úplně na ty drahý značky, samozřejmě nějaký drahý kousky doma mám, kterýma se chlubím jednou za čas a vystajluju se, ale tak to co vidím, a co se mi líbí, tak to si prostě koupim. Hlavně miluju takový ten obyčejný styl, že si člověk vezme obyčejný džíny od Levi’s. Vezme si obyčejný boty jako třeba Conversky a k tomu bílý tričko bez potisku, bude mít rozcuchaný vlasy, brejle, nějaký chain a může jít a nikdy tímhle nic nezkazí. Ta jednoduchost je za mě asi nejlepší. 

Co se crop topů týče, tak kdybych na to měl postavu, tak to budu taky nosit. Mně se to strašně líbí a vím, že je to teďka hrozně in a uvidíte, jak já se teďka budu dávat do kupy a chci zhubnout, chci mít trošičku i to břicho vymakaný, takže pak až to budu mít, tak si ten top budu moct dovolit. 

Poslední otázka na závěr, co bys vzkázal mladým lidem, kteří chtějí následovat své sny, ale obávají se předsudků?

Já jsem ty předsudky zažil, takže vám můžu dát jedinou radu: přehlížet to a jít si furt za svým, no matter what. A i když si kdokoliv před vámi bude ťukat na čelo a říkat vám, že to nikdy nedokážete, tak i přesto že ze sebe občas musíte udělat blbečka, aby vám to vyšlo a abyste těmhle lidem jednou vytřeli zrak, tak to za to stojí a nesmíte to nikdy vzdávat. Takhle mi to vyšlo.

Teď tyhle lidi, kteří si přede mnou ťukali na čelo a říkali mi, že to nikdy nedokážu, tak se mnou chtějí nějakým způsobem spolupracovat a být se mnou v kontaktu. Dobrá rada pro vás: Nikdy to nevzdávejte a pořád dělejte to, co vás baví, co vás činí šťastnými. 

Pokud ses dostal až sem, tak ti děkujeme za čtení a už zbývá jen jedna věc: zkontroluj novou Footshop kolekci a buď vždycky Proud as Fuck. Nezáleží na tom, jestli jsi LGBTQ+, nebo jen podporovatel této myšlenky, nebo se ti prostě jen líbí kousky z této kolekce.